A vyletěl motýl...
2. února 2026
Roman Lupíšek
Představte si, že na začátku byla vajíčka menší než špendlíková hlavička. Dárek ze ZOO nebyl na dně kelímku ani vidět. Za pár dní se mezi vajíčky začaly kroutit miniaturní housenky, které se usilovně sháněly po potravě. A tak nastalo období stálého vyhledávání keřů ptačího zobu se zeleným listí, které pomalu opadávalo s blížící se zimou. Páťáci z Komendy to nevzdali a za pomoci pedagogů neúnavně nosili větvičky, jejichž listí bleskově mizelo v zelených housenkách martináče hedvábného. Růstem housenek rostl i jejich nárok na bydlení, takže jsme stále zvětšovali krabice, uklízeli trus a okousané větve. Housenky se vylíhly 18.října a před vánočními prázdninami se zakuklily velké jako páťácký prostředníček. Heboučké bílé kukly jsme nalézali různě ukryté. Po prázdninách, když se třída ohřála, začali vylétat motýli. To vám byla nádhera! Škoda, že ti krasavci mají za úkol se jen rozmnožit a jejich život končí. Ale pozor! Zanechali nám fůru vajíček, která si děti rozebraly domů a zkusí ten malý zázrak samy. Otázka je, čím budou krmit. Existují alternace, poradí si? Držme palce. DH
