Přihlášení
| Designed by: |
 |
| Školní řád |
 |
 |
 |
| Napsal uživatel Jana Karausová | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čtvrtek, 24 Září 2009 12:47 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
A) Školní řád
1.Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky. 1.1 Práva žáků ve škole 1.2 Povinnosti žáků ve škole 1.3 Práva zákonných zástupců ke škole 1.4 Povinnosti zákonných zástupců 1.5 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky 2. Provoz a vnitřní režim školy 2.1 Docházka do školy 2.2 Školní budova 2.3 Školní družina 3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků 3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy 4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
B) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
2. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 2.1 Stupně hodnocení prospěchu 2.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 2.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. 2.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 2.2 Stupně hodnocení chování 3.Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií 4. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 5. Způsob získávání podkladů pro hodnocení6. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách6.1 Komisionální zkouška 6.2 Opravná zkouška 7. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 8. Závěrečná ustanovení
A) Školní řád
1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy.
1.1 Práva žáků ve škole
Žáci mají právo:
- na vzdělání podle školního vzdělávacího programu, - na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností, - na odpovídající vzdělávání a rozvoj, jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování nebo o žáky s nadprůměrným nadáním, a to v rámci možností školy, - na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, - zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, - vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy, - na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, - na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jejich rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jejich morálku, - na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením, - na svobodu ve výběru kamarádů, - na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny, - na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku, - na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj, - v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího, - jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu, - na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek.
1.2 Povinnosti žáků
Žáci mají povinnost:
- řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, - mít vždy od 1. vyučovací hodiny na lavici žákovskou knížku - účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásili, - dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, - plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem, - vyjadřuje-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem, - nepoškozovat majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit.
1.3 Práva zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají právo:
- na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte, - volit a být voleni do školské rady, - vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost, - na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle platných učebních osnov, resp. školního vzdělávacího programu, - požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu, - být seznámeni se zněním výstupního hodnocení žáka a k obsahu se případně písemně vyjádřit, přičemž se toto vyjádření stane součástí výstupního hodnocení žáka.
1.4 Povinnosti zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
- zajistit, aby žák docházel řádně do školy, - na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka, - informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, - dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, - oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
1.5 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky
Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním platných učebních osnov, resp. školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení a sexuálním násilím. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že je dítě týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost bude věnována ochraně před návykovými látkami.
Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost apod.), jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci jsou povinni se řídit zněním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání nebo chování žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem „dobrý den“ nebo „na shledanou“. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.
Hrubý slovní nebo úmyslný fyzický útok žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považuje za závažné zaviněné porušení povinností stanovených Zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon, § 31, odst. 3).
Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka škola zajistí, aby byli zákonní zástupci informováni jiným způsobem.
2. Provoz a vnitřní režim školy
2.1 Docházka do školy
Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování rozvrhem stanovených předmětů, a to včetně povinně volitelných, je pro zařazené žáky povinná.
Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, a to prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce.
Při absenci žáka je nutno nejpozději do 3 kalendářních dní od započetí nepřítomnosti informovat třídního učitele nebo vedení školy, a to osobně, písemně nebo telefonicky (nikoliv však formou SMS-zpráv) a sdělit příčinu absence žáka.
Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně předloží omluvenku třídnímu učiteli. Omluvenku je potřeba přinést nejpozději do 3 dnů po skončení absence, jinak bude absence považována za neomluvenou.
Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají osobně ve škole nebo žák předloží písemnou žádost o uvolnění podepsanou zákonným zástupcem žáka.
Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem.
Předem známou nepřítomnost žáka omlouvají zákonní zástupci žáka před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
a) na jednu vyučovací hodinu – vyučující příslušného předmětu b) na jeden den – třídní učitel c) na více jak jeden den – ředitel školy. V případech a) až c) může být žák uvolněn výhradně na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.
Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova uvolní ředitel školy žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
2.2 Školní budova
Budova školy se otevírá v 07.00 hod. a pro žáky docházející do ŠD se otevírá boční vchod již v 06,25 hod. Žáci vstupují do školy ukázněně, v šatně se přezují do přezůvek. Za přezůvky se nepovažuje sportovní a uzavřená obuv. Šatna se zamyká 5 min. před zahájením vyučování.
Po příchodu do učebny se žáci připravují na vyučování. Vyučování začíná v 08,00 hod.
Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do 3 minut po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost zástupce žákovské samosprávy v ředitelně školy.
Hlavní přestávka začíná v 09.40 hod. a trvá 20 min, malé přestávky trvají 10 min. Žáci mají právo na přestávku časově nezkrácenou. Během přestávek se mohou žáci 1. i 2. stupně ZŠ volně pohybovat na chodbách v přízemí, 1. a 2. patře školy. Do ostatních prostor školy nebo areálu školy vstupují pouze se souhlasem dozor konajícího učitele. Žákům není dovoleno opustit školní budovu. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby. Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv učitele školy.
V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dozoru.
Po skončení vyučování převádí vyučující žáky do šatny. Žáci se zdržují v šatně po dobu nezbytně nutnou, přezují se, obléknou se a odcházejí z budovy. Vyučující odchází z prostoru šatny až po odchodu posledního žáka a po řádném překontrolování stavu šatny. Následně vyučující příslušné šatnu uzamkne.
Třídní knihu přenášejí během vyučování určení žáci a napomáhají třídnímu učiteli udržet ji v náležitém stavu a zamezit její ztrátě.
Služba týdne dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli v průběhu vyučování a aby byly ve třídě k dispozici křídy . V případě, že si služba neplní své povinnosti, může jí být služba se souhlasem třídního učitele prodloužena.
Do kabinetů, sborovny, ředitelny a kanceláře vstupují žáci jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni pracovníkem školy.
Během vyučovací hodiny mají žáci vypnuté mobilní telefony.
Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost.
V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády těchto učeben. Povinností učitelů je žáky v průběhu první vyučovací hodiny nového školního roku s bezpečnostními řády učeben prokazatelně seznámit.
Nalezené věci se odevzdávají třídnímu učiteli, učiteli nebo zástupci ředitele a řediteli školy.
Žáci zásadně nepoužívají hrubá a vulgární slova. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště dbají, aby neohrozili jejich zdraví.
Žák zachovává čistotu jak v prostorách školy a v areálu školního hřiště, tak i v jejím okolí. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování, a to tak, aby nepoškozoval jak pověst školy, tak i vlastní rodiny.
Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o učebnice a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu hlásí třídnímu učiteli.
Při ztrátě věci postupují žáci následovně:
a) žák musí ztrátu věci neprodleně oznámit třídnímu učiteli b) pokusit se o dohledání věci c) vyzvednout si tiskopis hlášení pojistné události a čestné prohlášení u zástupce ředitele d) hlášení pojistné události je vyplněné za žáka, čestné prohlášení za zákonného zástupce žáka e) oba vyplněné tiskopisy odevzdat zástupci ředitele f) zástupce ředitele zkontroluje úplnost, kopii založí, originál zašle na pojišťovnu g) vyrozumění o likvidaci škodné události po obdržení zástupce ředitele založí (archivuje)
2.3 Školní družina
O přijímání žáků do školní družiny (dále jen ŠD) rozhoduje ředitel školy.
Provoz ŠD probíhá v závislosti na zájmu o provoz tohoto zařízení a v závislosti na ekonomických možnostech.
Žáky ŠD předává učitel/ka vychovatelce po skončení vyučování a je povinna informovat vychovatelku o jakékoliv změně v rozvrhu. Třídní učitel informuje vychovatelku ŠD o docházce dítěte do kroužků, které škola pořádá. Do kroužků, které jsou konány v objektu školy, a rovněž z kroužků zpět do ŠD, docházejí žáci sami.
Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu.
Rodiče jsou povinni vyzvednout své dítě nejpozději do 16.30 hodin. V případě, že tak neučiní, vychovatelka zatelefonuje rodičům. Opakované porušení tohoto bodu může být důvodem k vyloučení dítěte ze školní družiny.
Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou nepřítomnost je nutno řádně omluvit.
Žáka lze uvolnit dříve jen na základě písemné žádosti, která musí obsahovat datum a hodinu odchodu, způsob odchodu a podpis zákonného zástupce žáka. Bez této žádosti nebude žák uvolněn.
Písemná žádost (na celý školní rok) je nutná při uvolňování žáka na mimoškolní aktivity (ZUŠ, kroužky DDM aj.). Za cestu žáka do kroužků, popř. zpět do ŠD nenese vychovatelka zodpovědnost.
Do ŠD se žáci 1. ročníku přihlašují písemně při zápisu do 1. třídy a při zápisu do ŠD (1. den školního roku), žáci 2. a 3. tříd v den následující. Dítě je možně odhlásit kdykoliv během školního roku, a to na základě písemné žádosti zákonných zástupců dítěte.
Žáci ŠD se řídí pravidly vnitřního řádu školy a vnitřního řádu školní družiny. Vždy dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni první den, kdy byl zahájen nový školní rok nebo den, kdy žák poprvé začne školní družinu navštěvovat. Chovají se tak, aby neohrozili bezpečnost a zdraví svoje ani svých spolužáků.
ŠD využívá i jiné prostory školy, např. tělocvičnu, sportovní areál, počítačovou učebnu, park atd. Za přechody žáků je vždy zodpovědná vychovatelka.
Po dohodě s vychovatelkou se mohou činnosti ŠD zúčastnit v nezbytných případech i žáci, kteří nejsou přihlášeni k řádné docházce.
Zákonní zástupci žáků jsou seznámeni s řádem ŠD při zápisu do ŠD (tj. první školní den). S vychovatelkou řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou. Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, zapojit se s dítětem do činnosti a jsou zváni na významnější akce ŠD.
Do jedné skupiny ŠD se zapisuje do 25 žáků na pravidelnou docházku.
3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.
Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni.
Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. Do školy není povoleno přinášet vlastní elektrické spotřebiče.
Při přecházení žáků na místo vyučování nebo při konání jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takový akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské a plavecké kurzy, zahraniční exkurze a další školní aktivity platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Doprovázející učitel poučí žáky před konáním takové akce rovněž o správném vybavení žáků. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři, učebně informatiky a dalších specializovaných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do příslušného blanketu.
Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
a) se školním řádem, b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích, c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním, d) s postupem při úrazech, e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.
Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který žáky varuje:
a) před škodlivými vlivy alkoholu, kouření a dalších návykových látek, b) před známostmi s neznámými lidmi c) na možná nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat, d) o nebezpečích vzniku požáru, o dopravní kázni, e) varuje před koupáním v místech, která neznají , f) o nebezpečích spojených se zimními sporty, rizikem pádu sněhových mas z objektů atd.
Každý úraz, poranění, nehodu nebo nevolnost, k níž dojde během vyučování ve školním objektu, v areálu školy nebo při školní akci, jsou žáci povinni neprodleně hlásit svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.
Záznam o školním úrazu
Kniha úrazů
Kniha úrazů je uložena ve sborovně školy, zodpovídá za ní zástupce ředitele. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo při akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.
Zápis do knihy úrazů provádí:
a) vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině tělesné výchovy), b) učitel konající dozor (např. o přestávkách), c) vedoucí kurzu (např. při úrazu na lyžařském kurzu), d) třídní učitel (ve všech ostatních případech) e) vedoucí kroužků, které organizuje škola.
V knize úrazů se uvede:
a) pořadové číslo úrazu, b) jméno, příjmení a datum narození zraněného, c) popis úrazu, d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, e) zda a kým byl úraz ošetřen, f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů, g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.
Záznam o úrazu
Záznam o evidovaném a registrovaném úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník, který provádí zápis do knihy úrazů, a to ve spolupráci se zástupcem ředitele školy, jde-li o úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici ve sborovně školy nebo v pracovně zástupce ředitele.. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci.
Hlášení úrazu
O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy. O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Po zajištění všech nutných podkladů týkajících se úrazu odešle zástupce ředitele bez zbytečného odkladu dokumentaci pojišťovně, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.
Zasílání záznamu o úrazu
Záznam o registrovaném úrazu zasílá zástupce ředitele školy za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka, c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce.
Postup v případě zranění žáka
- zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy, - informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy, - zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod pověřenou dospělou osobou k lékaři, - oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte, - provést zápis do knihy úrazů, popř. vyplnit záznam o úrazu, - informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem. 3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi zabývajícími se sociálně právní ochranou dětí a mládeže. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy a při všech školou pořádaných akcích. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem (resp. platnými osnovami). Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat řádný dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení (odchod do šaten), a to hlavně v prostorách, kde by mohlo docházet k sociálně patologickým jevům. 4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob, hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil. Každé poškození nebo závadu v areálu školy hlásí žák neprodleně buď vyučujícímu nebo třídnímu učiteli, zástupci ředitele, řediteli školy. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.
Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu tabule a jejího okolí, za dostatek kříd a za pořádek v celé třídě. Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních a výchovných důvodů se žákům zakazuje vyklánění z oken, sezení na okenních parapetech a vyhazování předmětů z oken. Žák nemanipuluje s elektrickými a plynovými rozvody, s vybavením odborných pracoven a s exponáty a modely pracuje až na základě pokynu vyučujícího. B) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
1.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 5. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 6. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 7. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 8. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 9. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 10. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 11. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 12. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 13. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 14. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. 15. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 16. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: a) průběžně prostřednictvím žákovské knížky, b) před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), c) kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka a po dohodě s vyučujícími. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informu 17. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
18. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
19. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
20. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
21. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
22. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
23. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
24. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy během klasifikačního období.
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
4. Neomluvená absence nebo záškoláctví jsou závažným porušením školního řádu a jsou důvodem ke snížení stupně hodnocení chování žáka.
5. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů prokazatelným způsobem, a to: a) průběžně prostřednictvím žákovské knížky b) před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období) c) okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.
7. Ředitel školy, třídní učitel nebo další pedagogičtí pracovníci mohou navrhovat žákovi výchovná opatření, a to na základě znění vyhlášky č. 48 ze dne 18. ledna 2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, § 17.
8. Porušení školního řádu, při kterých je třídním učitelem nebo ostatními pedagogickými pracovníky navrhováno napomenutí třídního učitele nebo důtka třídního učitele, je toto výchovné opatření uděleno třídním učitelem po projednání s ředitelem školy.
9. Porušení školního řádu, při kterém je navrhována třídním učitelem nebo ostatními pedagogickými pracovníky ředitelská důtka, se projednává v pedagogické radě.
10. Uložení pochvaly a jiného ocenění nebo napomenutí či důtky oznámí třídní učitel prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.
11. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenávají do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
1.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: a) co se mu daří b) co mu ještě nejde c) jak bude pokračovat dál.
5. Při školní práci je žák veden, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
2. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií
2.1 Stupně hodnocení prospěchu
1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný.
2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření, b) předměty s převahou praktických činností, c) předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
2.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti b) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí c) kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost d) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim e) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, f) kvalita výsledků činností, g) osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 - výborný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 - chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 - dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 - dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 - nedostatečný Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
2.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:
a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech e) kvalita výsledků činností f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí h) hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci i) obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 - výborný Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 - chvalitebný Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 - dobrý Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 -dostatečný Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 - nedostatečný Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
2.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti d) kvalita projevu e) vztah žáka k činnostem a zájem o ně f) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti g) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 - výborný Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 - chvalitebný Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 - dobrý Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 - dostatečný Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 - nedostatečný Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
2.2 Stupně hodnocení chování
1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 -uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování, vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se i po udělení důtky třídního učitele nebo ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i po udělení důtky třídního učitele nebo ředitele školy dopouští dalších přestupků.
3. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií
1. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
3. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
4. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
4. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení:
Prospěch
Chování
5. Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :
2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu z ústního zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Výjimka je možná pouze při diagnostikované vývojové poruše, kdy je možný i jiný způsob zkoušení (např. písemné přezkoušení žáka). Jiný způsob zkoušení však musí vycházet z doporučení psychologa.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi do 10 pracovních dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci. Zákonní zástupci žáka jsou o klasifikaci informováni zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky, a to současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení je využíváno i sebehodnocení žáka.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok tak, aby nedošlo ke neúměrné kumulaci v určitých obdobích.
5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky minimálně jeden týden předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7. Třídní učitel zajistí zapsání známek do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu žáka jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
· neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden · žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací · účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka; učitel hodnotí to, co žák umí · učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné · před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva · prověřování znalostí provádí učitel až po dostatečném procvičení učiva.
10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
6. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
6.1 Komisionální zkouška
1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
· má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí školního roku · při konání opravné zkoušky.
2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného nebo příbuzného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 6.2 Opravná zkouška
1. Opravné zkoušky konají:
· žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy · žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který konal opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .
Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný.
7. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a to na obou stupních základní školy.
2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
8. Závěrečná ustanovení
Nedílnou součástí Školního řádu Základní školy T. G. Masaryka Sušice, Dr. E. Beneše 129, okres Klatovy, příspěvková organizace, jsou rovněž Odlišná ustanovení platná pro ZŠ Nuželická 60, Sušice a 17 pravidel slušného chování žáka ZŠ T. G. Masaryka Sušice. Školní řád Základní školy T. G. Masaryka Sušice, Dr. E. Beneše 129, okres Klatovy, příspěvková organizace, byl schválen na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 168, odst. (1), písm. c) školskou radou dne 28.05.2008.
je třídní učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se následně projednají při nejbližší poradě pedagogických pracovníků.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Důležité odkazy
Přeložit
Kdo je on-line
Právě připojeni - hostů: 7Sponzoři
