Přihlášení



Designed by:
canaletto

Svatý Mikuláš

Vánoce se blíží a máme tu první prosincovou událost, svátek sv. Mikuláše. Ve středu 5. 12. 2018 nás, vybrané žáky z devátých tříd školy T. G. Masaryka, pověřil Mikuláš, abychom mu trošku vypomohli. Těšili jsme se, že budeme moci děti malinko postrašit, ale také je obdarovat maličkostmi a poučit je.
Sešli jsme se brzy ráno v naší škole, kde jsme se připravili na naší tajné základně. Víceméně, ve vzduchu panovala chaotická, ale svým způsobem dobrá atmosféra. Po zvonění jsme nervózně, ale zvučně vyrazili do chodeb. Rozespalí andělé, za nimi kulhali čerti a o Mikulášovi ani nemluvím, toho jsme i párkrát ztratili.
Zaklepali jsme na dveře a vešli dovnitř. Všichni už nás čekali, takže celá třída byla zpocená a v mírném stresu, podobně jako my, upečení v kostýmech a parukách. Naši dva nenápadní fotografové vklouzli za námi a mohlo se začít. Paní učitelce jsem viděla na očích, že na tenhle okamžik čekala už dlouho, někdo jí pomůže se zlobivými dětmi. Mikulášovi byla podána kniha a začal číst. Po čtení nám třída zazpívala a zlobivé děti musely slíbit, že budou hodné. Paní učitelka se nenápadně usmívala pod fousy. Rozdali jsme jim odměnu, po úspěšné operaci jsme se přesouvali do dalších tříd a o přestávce se nemotorně a po kouskách vrátili na naší tajnou základnu.
Sbalili jsme se, přioblékli a vyrazili dál. Čekal nás nedaleký domov důchodců. Přivítala nás přívětivá paní ošetřovatelka, která nás zavedla dovnitř. V této části byli velmi staří lidé, většinou trvale upoutaní na lůžko, tak jsme jim zazpívali a myslím si, tedy doufám, že je to aspoň malinko potěšilo. V další, několikapatrové budově (tedy více pocení pro nás) jsme se setkali s dalšími seniory a společně si zazpívali, dokonce jeden pán rozezpíval místnost lidovou písní, což bylo velice milé a všem to zlepšilo náladu. Navštívili jsme i dvě paní, které nemohly odejít z pokojů, tak jsme se do jejich malinkých místností zmáčkli. Udělalo jim to velikou radost. Není nic lepšího, než potěšit druhého člověka.
S dobrým pocitem jsme pokračovali v cestě. Poslední zastávka byla ZŠ Komenského, do které už je to kousek cesty. Hladoví a tentokrát ne zpocení, ale zmrzlí jako rampouchy, jsme tam dorazili. Byli jsme přivítáni a dovedeni k první třídě. Takhle moc se nás ještě nikdo nebál, všechny děti byly nalepené na paní učitelce, která představovala jejich „domeček" před čerty. V takovém šiku jsme nemohli odnést nikoho do pekla. Provedli jsme rituál a odklusali dál. Téměř v každé třídě měly děti připravenou písničku, což bylo skvělé. V jedné třídě se nám některé děti i samy přiznaly, že zlobily, což mě osobně velice překvapilo. Je tedy pravda, že jejich výrazy to vyzradily předem, už když jsme vcházeli do dveří.
Myslím, že mluvím za všechny, pokud řeknu, že to byl skvělý den plný radosti. Johanka Kolářová 9.B

mikulas 18 19více fotografií ->ZDE

Důležité odkazy

Sponzoři